FINISH

15. listopadu 2008 v 13:45 |  Já s mým novým blogem
Dlouho sem se rozhodovala ale prostě uz sem se DEFINITIVNE rozhodla a uz me NIC a NIKDY nevrati k tomuto blogu.Vsak to nekteri znate dosli napady chut atd..a hlavne cas toho vbc nemam na rozdavani.Omlouvám se ale koncim,Honey si zacina svuj novy blog a mysli si ze ji dlouho nevydrzi,de to nak z kopce..ale mozna nekdy udelam novy nebo tak..se uvidi casem..Moc dekuju vsem za podporu budete mi chybet,kdyby nekdo chtel tak moje ICQ je 425355473 rada pokecám.Honey icq je 373094109...Jeste jednou dekuju my milovany SB a sbohem:-*





 

Důvod žít VII.

8. listopadu 2008 v 16:04 | honey |  Honeyčiny povídky
.....Ve čtyři hodiny sedím ve vlaku směr Olomouc.Je to divný,ale najednou musím myslet na Jakuba,docela mi začíná chybět.Jak ráda bych ho zase viděla.Mám od něj usušené ty růže,co mi donesl do nemocnice a plyšák se mnou spí v noci v posteli,ale to nejdůležitější nemám,a tím je jeho číslo na mobil nebo aspoň adresu,kde bydlí,abych se za ním mohla stavit a pokecat.
Vlak mě vyplivne na Olomouckém hlavním nádraží a odtud musím ještě deset minut autobusem než dorazím do vilové čtvrti,kde už slyším tu rajskou hudbu Ondrovy punkové kapely.Se zvoněním na domovní zvonek se ani neobtěžuji a hned vejdu do haly,kde už to pořádně žije.
Zatím je tady nějako moc holek,což teda není absolutně obvyklý.No,ale i tak podle jejich vizáže a takového toho přiblblého holčičího chichotání poznám,že se jedná o totální přihlouplý městský pipinky,který mi nesahají ani po kotníky a navíc já jsem tu jako doma,protože jsem Ondrova nejlepší kamarádka.A hned se mu jdu taky ukázat.Co ovšem nečekám je,že mi hned do ruky strčí mikrofon a donutí mě zpívat v doprovodu kapely.
Zaskočí mě to,ale je to docela super,už strašně dlouho jsem chtěla s kapelou zpívat a tak do toho dám všechno i kvůli těm pipinkám,abych jim aspoň trochu srazila hřebínek.Když odzpívám,poznám z výrazu kluků a nenávistných pohledů holek,že jsem byla bezkonkurenčně nejlepší i když vlastně nevím proč jsem zpívala.Že by to na mě schválně nastražili a neřekli mi o konkurzu na zpěvačku?A taky by mě zajímalo,kdo je ten nový člen kapely?
Na všechny tyhle otázky mi v zápětí Ondra odpoví.,,Byla jsi úplně skvělá a proto jsi naší novou zpěvačkou.Tady ti ještě musím představit našeho novýho kytaristu Kubu."Cože?To snad není ani možný.Málem to se mnou sekne,když uvidím ty krásný modrý oči Jakuba.Vidím,že je stejně překvapený jako já,proto mu věnuji zářivý úsměv,ale on mi ho neoplatí a jen se na mě smutně podívá.
Nechápu to,co se za ten měsíc mohlo tak změnit?Že by se se mnou už nebavil,co jsem mu proboha udělala?
Vysvětlení na sebe nenechá dlouho čekat.Na krk se mu totiž pověsí odbarvená pihovatá brunetka s velkým předkusem a hned se po něm plazí s vítězným úsměvem,který mi,zdá se,vypaluje do obličeje neviditelnou díru.
Nejraději bych utekla někam pryč a rozbrečela se.Jenomže musím být v tuto chvíli obzvlášť silná a nedát na sobě znát všechny mé emoce.Teď prostě ne.Vlastně si za to můžu i sama.Kdybych chtěla,tak jsem s ním už dávno mohla být,jenže jsem měla spoustu jiných a důležitějších problémů než můj milostný život.
I přestože mě tahle situace dost vykolejí,rychle se vzpamatuji a jen se na ně vesele usměji.Mým novým rozhodnutím je,zjistit,jestli na mě žárlí a pokud ano,tak je to důkaz o tom,že mě ještě pořád nemůže dostat z hlavy.A kde jinde,než na takové akci s velkým počtem kluků bych svůj plán mohla realizovat?No,jasně,že tady a hned jdu taky na věc.
Přesunu se k baru,abych se napila něčeho povzbuzujícího,ale zase ne tak moc alkoholického.Takže se rozhodnu pro jahodový džus s vodkou,protože je to opravdu dobré pití.
Samozřejmě,že si prohlížím všechny lidi okolo,hlavně tedy zástupce opačného pohlaví.Hm..několik hezounků se tu opravdu nachází a jak je vidět,tak mě už stačili zaregistrovat,což je pro mě o to snazší.
Sebevědomí mi matka příroda nadělila do vínku až moc,takže nejsem žádná stydlivka a proto se rozhodnu seznámit s vysokým,opáleným brunetem,který mě svým pohledem snad svléká.Ale aby to nevypadalo moc lacině a taky proto,že se ráda nechávám dobývat,tak kolem něho jenom ladně projdu a zářivě se na něj usměji.Pak už,teda pokud není moc natvrdlý přijde sám.
Jasně měla jsem pravdu a jde to možná rychleji,než jsem si myslela.,,Ahoj,neznáme se odněkud?"Míň trapnější oslovení si teda vymyslet fakt nemohl.Ale aspoň je vidět nějaká ta snaha.No uvidíme.,,Ahoj,já myslím,že ne,ale mohli bychom to hned napravit.
Já jsem Markéta a ty pane Odvážný?"
Rozehrávám svůj flirtovací útok a vidím,že se úspěšně chytá.,,Já jsem Pavel,krásná neznámá.Můžu ti namíchat něco k pití?"No i když mám v sobě jednu vodku,tak mu řeknu ještě o jednu.,,Jasně,jsem zvědavá,co dobrého mi připravíš,ale pozor ať v tom není moc alkoholu.A co,že jsem tě tu ještě nikdy neviděla?Protože na Ondrových akcích nikdy nechybím.",,No to bude asi tím,že jsem se teprve před dvěma týdny přistěhoval hned vedle.Ale jsem rád,že mě sem Ondra pozval,protože jinak bych tě nepoznal a to by bylo fakt smutný."......

Důvod žít VI.

3. listopadu 2008 v 15:53 | honey |  Honeyčiny povídky
......Když se z nákupů,kde jsem si koupila namísto rádoby drsných punkerských oblečků,glád,pásků s nýtky a černých náramků s různými ,,pyramidkami"a cvočky,pohodářské oblečení ve stylu a lá hip-hop lady.Takže skejťácké boty,kšiltovky,volné mikiny a super volný kapsáče ze kterejch mi skoro až leze zadek.
Byl to pro mě docela šok,se takhle totálně proměnit,ale bylo to potřeba.Punk sice poslouchám pořád,jenomže hip-hop se mi taky docela líbil.Dokonce jsem dřív chodila i do breakdance a jezdila na skejtu,ale to bylo tak před třemi roky.Jinak v zimě jsem brázdila sjezdovky na mým modrým snowboardu.
Z kadeřnického centra jsem se vrátila s blonďatými vlasy podbarvenými tmavě červenou,což docela dost kontrastuje na rozdíl od mých přirozených černých vlasů kterým je teď konec.
Po příchodu domů,kde na mě už čekal brácha to s ním málem šlehlo.,,Teda ségra,ty vypadáš fakt dobře,prostě velká pohodářka,co?"Takovou změnu teda určitě nečekal,ale já jsem docela spokojená.,,Jo už jsem musela se svým nudným starým stylingem konečně něco udělat."
Večer jsem všichni tři vyrazili někam zapařit a taky za starýma známýma lidičkama na pokec a tak.Tohle prostředí a celková změna mi strašně pomohli,protože tak se mi úplně vrátila paměť a všem,kterým jsem něco zlého provedla,jsem se omluvila a zase mě všichni berou.
Tak to šlo snad přes měsíc,než začala škola.Té chvíle než zase vstoupím do monotónní šedé budovy s oprýskaným nátěrem jsem se celkem děsila.Naštěstí nechodím do školy v Přerově,ale na gymnázium do Olomouce,takže nehrozí,že by se tam vědělo o naší bouračce,teda aspoň si to myslím.No a i kdyby,tak už to prostě nemůžu dál řešit,stejně bych nic nevyřešila.Jenom mě děsí fakt,že dalších deset měsíců mě budou zase prudit ti nenávidění státní zaměstnanci toho to ústavu,tedy profesoři,a vzhledem k tomu,že jsem navíc v maturitním ročníku,budou na nás přísnější víc než dřív.
A tím pádem je tu ještě další problém,který bych měla co nejdřív řešit,kam jít po odchodu z této osmileté,,pakárny"?No,budu se tím muset zabývat až někdy jindy,protože teď právě otvírám dveře své třídy a nebudu mít čas na něco momentálně tak nedůležitého.
Můj příchod do třídy vyvolá všeobecné ,,Wow" a ty největší drbny ze třídy se ke mně seběhnou a vyzvídají,proč tahle z měna,co bylo o prázdninách a takové ty typické otázky,když jste někoho dlouho neviděli.Dřív by mi to dělalo dobře,protože jsem vždycky byla ráda středem pozornosti,ale teď je všechny pošlu na jedno velmi tmavé místo a jdu na pokec za svými spolužáky,protože ti nejsou tak divní a závistivý jako moje vrstevnice.
,,Zdárek Markéto,tak co propařilas zase celý prázdniny?"ptá se mě můj nejlepší kámoš Ondra.,,No ani moc ne,protože nebyl čas,polovinu volnýho času jsem strávila v nemocnici."Ondrovi totiž můžu říct skoro všechno,protože vím,že u něho je to bezpečný jako v trezoru.,,Takže mám tvůj souhlas,že přijdeš dneska na mou akci,kterou pořádám spolu s kapelou u mě doma?"Tohle jsem chtěla přesně slyšet,pozvání na nějakou akci,kde si zase pořádně užiji se svými kámoši.,,Ty mi snad čteš myšlenky,jasně,že se mnou můžeš stoprocentně počítat,takže v osm u tebe,jo."Řeknu jen tak mimochodem,ale Ondra chce ještě něco dodat.,,Radši přijď už v pět,protože já a kluci z kapali s tebou chceme ještě něco probrat,takže v pět u mě buď a na víc se neptej,jasný?!"To by mě teda zajímalo,co se mnou chtějí probrat,když s tím dělají takový tajnosti.Chci z něho něco dostat,ale řekne mi jen to,že přibrali nového člena.Což mě teda absolutně nezajímá.
Naštěstí nás první školní den nechávají žít a doma jsem už v deset.Takže mám spoustu času na pokec s Katkou,která je dneska první den na nástavbě po učňáku,kde se vyučila jako servírka.Takže doma si jenom vezmu nějaký peníze a vyrážím za svou nejlepší kamarádkou a zároveň i holkou mého bratra.Divím se jí,že spolu chodí už druhým rokem,protože i když je brácha fajn,já bych s ním nevydržela ani týden natož dva roky.
,,Ahoj kámoško,tak jak bylo?"začnu svou typickou otázkou.A je mi jasný,co řekne,protože za těch patnáct let,co se známe ji mám dokonale přečtenou a vím,že se strašně ráda seznamuje s novými lidmi jako já,jinak by taky nešla na servírku,a taky že si snadno zvyká na nový kolektiv,učitele a vůbec je taková přizpůsobivá.
,,Jo,bylo to fakt super.A co říkali na tvůj nový ohoz?"Ta je ale zvědavá!,,No,vzhledem k tomu,že jsem ty zvědavý pipinky ze třídy vyfuckovala,protože se ke mně seběhly jako hejno hladovejch hus,tak nevím,ale kluci byli docela nadšení a Ondra mě pozval dneska v pět na nějakou akci s jeho kapelou u něho doma,takže to bude do super,protože se ještě nikdy nestalo,že bych se u něho na nějaké akci někdy nudila.Však zítra ti o všem řeknu."
Ukončím debatu,protože vidím,že Katka je pořádně nedočkavá,ale z jiného důvodu než já.Za chvíli jdou totiž s mým bráchou na večeři a pak budou oslavovat u nás doma dvouleté výročí,takže mám další důvod,proč se těšit na tu Ondrovu akci.Budu asi muset přespat u Ondry,ale on je zvyklý,protože to tak dělám skoro pořád.......
 



Důvod žít V.

26. října 2008 v 15:32 | honey |  Honeyčiny povídky
......,,Tak dost jsme tu od toho,abychom ti trošku osvěžili paměť a místo toho se tady pořád chlámeme.Musíme prostě začít,je toho totiž spousta."Jo,kdyby už začali konečně mluvit,ale oni se ještě perou o to,kdo začne jako první a tím zase rozpoutají další vlnu smíchu,která se ovšem šíří skoro tak rychle jako tsunami,i když není určitě tak ničivá.Je to s nima fakt k zbláznění,ale jsem strašně ráda,že tu jsou se mnou.Mám alespoň pocit,že mě má někdo opravdu rád.
,,No,tak já začnu."Zhostí se slova Katka.,,Naposledy jsme tě viděli
tak před šesti týdny na jedné akci.Byla jsi tam se svým klukem Matějem,mimochodem Matěje jsi chtěla už strašně dlouho,ale byl zadanej.No,jenže tys vždycky dostala to,cos chtěla a tak jsi ho jeho holce Adéle prostě přebrala.Na tom by nebylo nic divnýho,kdyby s ním ta pipinka načekala dítě,ale to si nemohla vědět.Ta pařba byla úžasná a všichni si to tam neskutečně užívali.Nad ránem asi kolem třetí hodiny jsme zvedli kotvy a frčeli domů.Řídila jsi i když jsi měla něco málo upito,ale jeli jsem lesem,takže žádné nebezpečí ze strany zelených státních zaměstnanců nehrozilo.Všechno by bylo v pohodě,kdyby se z lesa nevynořila srnka.Všichni znají tvou velkou lásku ke zvířatům a proto jsi v plné rychlosti prudce zabrzdila a Matěj proletěl čelním sklem.My všichni jsme byli jenom trochu potlučení,ale v pohodě.Během vteřiny jsi za ním vyběhla a snažila ses ho oživit,ale už bylo pozdě.Pak jsi byla jako šílená,pořád jsi do něho bušila a křičela na něj ať se probudí."
,,Nee to je strašný,můj Matěj,že už nežije,to nemůže být pravda a já ho zabila?!"Tyhle myšlenky se mi honily hlavou a rozbrečela jsem se.Vzpomněla jsem si na největší lásku svého života.Brečela jsem a srdce se mi svíralo,tak neskutečně to bolelo.
Už asi vím,proč jsem stála na tom mostě,neměla jsme totiž už žádný důvod žít.Jedna velká část mě zmizela z povrchu zemského a srdce spolu s rozumem,který se tentokrát nebránil,chtěli jít s ní a zmizet také.
,,Možná,že se teď na mě budeš zlobit,Kubo,ale nemůžu jinak.Asi bude nejlepší,když se nějakou dobu neuvidíme.Zítra mě propustí a já si musím ještě vyjasnit spoustu věcí a k tomu mi bude stačit pomoc mého bratra a Káti.Doufám,že to jako můj kamarád a zachránce pochopíš.Díky."Dořeknu to a znovu se mi spustí z očí další vodopád slz.Jakub nevypadá naštvaně.Vloží mi do dlaně plyšového medvídka a odejde.Katka s Petrem ho následují.Správně pochopí,že chci být zase sama.
Nevím,co bych teď měla udělat.Jestli brečet a nebo se smát,i když vlastně proč bych se měla smát?Vždyť na této situaci ve které se ocitám není nic směšného.Cítím se opravdu špatně.Není mi do smíchu jako dřív.Nedivím se,že jsem chtěla odejít z tohoto světa,který dokáže ve vteřině poslat bolestivé rány do všech stran.
Ale dostala jsem druhou šanci na život a proto bych ji měla náležitě využít k tomu,aby se ze mě stal jiný a popřípadě i lepší člověk.Jasně,řekne se lepší člověk a každý si bude myslet,že budu pomáhat ostatním,budu hodná a celkově se budu chovat jako nějaký zloděj nebo vrah,který sedí ve vězení a přemýšlí nad svými činy a pokáním se snaží vykoupit a dostat se do ,,nebe,,.
Jenomže to zrovna já nemám v úmyslu.Potřebuji totiž velkou změnu nejen vnitřní,ale i vnější.A díky tomu snad zapomenu na všechny ty hrůzy z dosavadního života.
Takže až mě zítra ráno pustí domů,zavolám Katce a vyrazíme na nákupy,do kosmetiky a ke kadeřnici,protože s tou svou vnější změnou chci začít už co nejdřív.Ale nejdřív se musím zase pořádně prospat.
Ráno vstanu tak rychle,jako nikdy.To bude asi tím,že se těším domů a také na mou velkou změnu,která bude opravdu radikální.
Vizitu přetrpím taktak,ale není to kvůli tomu,že bych měla ještě nějaké bolesti,nýbrž tím,jak moc se těším odtud vypadnout a pokud možno se sem jen tak brzo nevrátit.
Konečně se hodinová ručička přehoupla přes pomyslnou cílovou čáru desítky a přivedla s sebou Katku,která je asi stejně nedočkavá jako já.Sbalím si svoje věci a už vyrážíme vstříc,,nové Markétě".......

Máme další SB

26. října 2008 v 10:32 | Lyrushka |  sBíí:-*
aoooooj tak mam new SB s tímto klasnym blogem
tak to je pro ni:

NEW SB:-*

24. října 2008 v 22:44 | Lyrushka |  sBíí:-*
Tak máme 2 new SB!Jejich blocky se mi moooocka libi kdybyste meli cas se juknete:-)
Je to ELIS s tímto blockem to je pro tebe:-* :
A další je suLČA s tímto krásným blogem
Pro tebe:
Mockráte děkujem za SB:-*

Pomoooooooooooooooooooooooooc

22. října 2008 v 16:34 | Lyrushka and Honey |  Pomozte nám pls
Ahojky sbíčka a všichni,kteŕým se líbí naše stránky a máte nás rádi,díky vám jsme se dostaly do finále SONB a tak vás ještě jednou naposledy prodíme o pomoc,abychom vyhrály:-D.Hlasujte pro nás prosím tady díky moc:-*

Je to pravda

21. října 2008 v 8:17 | Lyrushka |  Smutné
Aby sis uvědomil cenu sourozence… zeptej se někoho kdo ho nemá

aby sis uvědomil cenu deseti let… zeptej se nově rozvedeného páru

aby sis uvědomil cenu čtyř let… zeptej se maturanta

aby sis uvědomil cenu jednoho roku… zeptej se studenta co propadl u závěrečné zkoušky

aby sis uvědomil cenu devíti měsíců… zeptej se matky, která dala život dítěti, které se narodilo mrtvé

aby sis uvědomil cenu jednoho měsíce…zeptej se matky, která dala život předčasně narozenému dítěti

aby sis uvědomil cenu jednoho týdne… zeptej se redaktora týdeníku

aby sis uvědomil cenu jedné minuty… zeptej se člověka, který zmeškal vlak, autobus, letadlo…

aby sis uvědomil cenu jedné sekundy… zeptej se člověka, který přežil nehodu

Čas na nikoho nečeká!!!
Važ si každé chvíle, kterou máš!!!
Budeš si jí vážit ještě víc, když ji budeš moci sdílet s někým zvláštním!!!
Proto pamatuj... Drž se těch, které miluješ!

Původ tohoto dopisu není neznámý, ale přináší štěstí každému, kdo ho četl.

Nenechávej si tenhle dopis pro sebe.
Pošli ho svým přátelům a rodině, kterým přeješ, aby měli štěstí…

Daniel Landa-videjka

15. října 2008 v 14:43 | Lyrushka |  Daniel Landa
Třista z místa


Jo,ulice


Přízraky


Kam dál